Hlasuj www.detskycinroku.cz a podpoř na cestě k vítězství své spolužáky Ondru Fenka, Vendulu Gajduškovou, Tadeáše Kaluse a Jakuba Mathiase

kategorie Záchrana lidského života

Hodně štěstí, zdraví, dárky… - Tadeáš Kalus, 14 let
    Jednoho letního dne jsem pomáhal na dědově oslavě. Naše oslavy jsou také ty klasické první hodně štěstí, zdraví, dárky atd. a pak moře jídla a pití. Můj děda má hodně kamarádů, takže se vedle slavnostního přípitku hodně připíjelo na zdraví i v průběhu a senioři byli opilejší a opilejší. Někteří už odcházeli a já začal pomáhat s úklidem. Po jednou uklízecím kolečku jsem šel vylít i plný lavor špinavé vody, venku jsem se ale strachy zarazil – všude byla spousta krve. Lavor jsem okamžitě položil a vydal se po směru kapek krve… na zemi tam ležel dědův kamarád, všude kolem byla spousta krve, já trnul, jestli je to jen rozbitá hlava, nebo něco horšího. Přiběhl jsem s seniorovi, nehýbal se, poklekl jsem a po poslechu si oddychl, že dýchá, zajistil jsem mu průchodné dýchací cesty a rychle utíkal pro lékárničku, protože z hlavy teklo fakt dost krve… cestou jsem očima těkal po zbylých hostech a hledal otce, který je na podobné případy vyškolený. Táta mu obvázal hlavu a já znovu běžel - tentokrát za dědou, který měl sehnat odvoz do nemocnice. Všichni se nejdříve divili, co se stalo, a nakonec byli nervózní hodně, jestli si při pádu neporanil lebku, mozek, nemá otřes mozku. V nemocnici po rentgenu zjistili krvácení do mozku a doktor říkal, že kdybych ho našel jen o chvíli později, bylo by už pozdě. Měl jsem z toho velice smíšené pocity, snad poprvé v životě jsem si uvědomil, jak stačí několik minut a žádný život už vlastně není.

Hlasuj www.detskycinroku.cz a podpoř na cestě k vítězství své spolužáky Ondru Fenka, Vendulu Gajdůškovou, Tadeáše Kaluse a Jakuba Mathiase

kategorie Pomoc ostatním

Venda - Ondřej Fenko, 12 let

Znáte to, když se vám někdo posmívá? Ne, tak tohle se mi stává dost často. Vím, někdy spolužákům umím „nahrát na smeč“ tím, jak neumím zvládat své emoce, že jsem trochu při těle a že mi škola nejde vždy tak, jak bych chtěl …, ale nic z toho přece nemůže být důvod pro to, aby se mi posmívali. Je mi to nepříjemné. Místo, abych na sobě pracoval a ve škole zabral a nosil dvojky, trojky, mne to vždycky srazí a zase jedu v trojkách, čtyřkách a když je to hodně zlé tak v pětkách. Nejhorší jsou kolektivní věci, hlavně když se našemu týmu nedaří. To jsem první na ráně vždycky já. Nadávají, že jsem tlustej, neoharbanej, že to dělám špatně. Jediná, kdo se mne ve třídě zastane, je Venda. Její slova: „Nechte ho! Snažil se a vy byste si toho měli alespoň trochu vážit!“ fakt pomáhají, i když jen na krátkou dobu. Ale fakt, že mi někdo věří, že si ze spolužáků nemám nic dělat, mne dokáže namotivovat. Je to pro Vendu stále těžší, protože jí za to, že se mne zastává, říkají, že mne balí a že mne miluje a že prý si máme dát pusu. Všichni kolem říkají, že sem zbytečně přecitlivělý a moc věci řeším a možná je to i pravda, ale i tak bych chtěl Vendě poděkovat, že svou statečností mi někdy dodá víru, že by to mohlo být lepší.

Hlasuj www.detskycinroku.cz a podpoř na cestě k vítězství své spolužáky Ondru Fenka, Vendulu Gajdůškovou, Tadeáše Kaluse a Jakuba Mathiase

kategorie Pomoc starším lidem

Podvodná SMS - Jakub Mathias, 14 let

Jedno dne přišla SMS mému dědovi na telefon, že nemůžou doručit zásilku z důvodu nezaplacené objednávky. Pod textem byl odkaz a u něho bylo napsáno, zde zaplaťte objednávku. Tak děda přišel za mnou a řekl mi, že mu přišla SMS o nezaplacené zásilce a poprosil mě, jestli mu jí pomůžu zaplatit. Hned jsem se ho zeptal, jestli něco objednával, řekl, že ne a hned mi došlo, že to je nějaký podvodník. Tak jsem vzal a zablokoval a nahlásil SMS. A vysvětlil jsem dědovi, že v této době je tolik podvodníků a heckerů a řekl jsem mu, ať na žádnou SMS ani email nekliká, když nic neobjednával. Mě samotnému přišlo několik SMS a emailu o nezaplacené objednávce…. A na nic jsem neklikl, protože jsem věděl, že jsem si nic neobjednával. Tímto bych chtěl říct, ať jsi všichni dávají pozor, na co klikají, ať vás to nemrzí.